Úspěšní lidé dělají důležitá rozhodnutí ve svém životě brzy a pak je po zbytek života uskutečňují. Nemůžeš uskutečňovat něco, pro co jsi se nerozhodl. Například pokud ses nerozhodl chovat eticky, budeš opakovaně dělat neetické činy.

Každý by si měl během života nasbírat několik důležitých rozhodnutí a každý den by pak na nich měl pracovat. Protože pokud dnes pracuji na uskutečnění správných a důležitých rozhodnutí, nemusím se obávat zítřka, protože jsem se o zítřek postaral již dnes.

A to je bláhové. A je to nesmyslné. A také je to nemožné, protože to ještě nikdo neudělal. Prostě to není ověřené. Taky to je nejisté a riskantní.

Hej, víte co? Přesně to je pokrok. Buďte výjimeční.

2. ČEZká víra

3. Cesta do pekel

4. Úspěch je když

5. Dobrá nálada se šíří rychleji

6. Málo duchovní Ježíš

7. Bůh není křesťan

8. Vrána k vráně sedá

9. Za co chválím Václava Havla

10. Krize je příležitost

Láska je také vztah. A tak i láska vyžaduje oběti. Oběť znamená, že se vzdáváme něčeho cenného ve prospěch druhé strany a víme, že nedostaneme zpět to samé.

Každý asi chápe, že skutečná oběť v sobě obsahuje smrt. Starodávná náboženství při obětování usmrcovala zvířata. V práci obětujeme svůj čas a tak jsme takovou svou obětí o 8 hodin blíž své smrti a těchto 8 hodin je „mrtvých“ pro cokoliv jiného, co bychom ve skutečnosti rádi dělali.

Pokud tedy existuje nadpřirozená, neviditelná bytost, která nás miluje a chce s námi navázat plnohodnotný láskyplný vztah, bude muset pro nás něco cenného obětovat.

A pokud my poznáme nadpřirozenou, neviditelnou a milující bytost a budeme s takovou bytostí chtít mít láskyplný vztah, budeme muset také něco cenného obětovat. Co by to mohlo být ve tvém případě?

Obrazně, klíč bývá od nějakých dveří. Dveře nám umožňují pokračovat v cestě k tomu skutečnému cíli.

V návalu myšlenek a starostí nebo v zápalu boje někdy prohodíme cíl, dveře (cestu) a klíč. Až si tedy budeme stanovovat cíle pro další rok, zkusme si to udělat ve správném pořadí.

Co skutečně chci? Jak se k tomu dostanu? Jaký klíč mi otevře dveře?

Přeji vám ta nejlepší rozhodnutí v roce 2012.

Chválím Václava Havla, že ve svém soukromém životě nechával vítězit lásku a pravdu nad lží a nenávistí. A tímto nám nechal příklad.

Chválím Václava Havla za odvahu. Vždy říkal, co si myslel. Říkal to v dobách komunismu. Říkal to i v dobách politické korektnosti a tím byl znovu politicky nekorektní, napadaný, kritizovaný a ponižovaný. A tímto nám dal úkol.

Vážený pane Havle, pane prezidente, Václave.

Děkuji!

Vlastně to dává smysl. Víra v boha – energii má mnoho výhod. Energie nemá osobnost a tedy ani představy a nároky. Energie se řídí pravidly a nevytváří pravidla. Pokud tedy vnitřně člověk nemůže uniknout nutkání, že nás cosi přesahuje, pak přijmout představu, že to „něco“ není osoba, ale energie bude přijatelnější. Další výhoda je, že člověk rád energii zkrotí, ovládne a využije (nebo i zneužije) ve svůj prospěch. V tomto ohledu křesťané za zbytkem národa občas nezaostávají a také si snaží svého Boha přivlastnit, ovládnout a využít.

Ten bůh – energie má také své slabiny. Energie nemá osobnost a tedy vám neodpoví na vaše otázky. S energií také nemůžete navázat osobní vztah, ale pouze spojení. Energie také nemá osobní zájem na vašem dobru, nezajímá se, co vás trápí a nemá v žádném případě potřebu vás z vašeho trápení zachraňovat.

V konečném důsledku bude těžké mít s energií láskyplný vztah. Na vztah a na lásku potřebujete na druhé straně znovu osobu. Samozřejmě je to riskantní. Láska je totiž obětavá a tak se očekává oběť z obou stran. Křesťanský Bůh se již obětoval. A každý soudný člověk teď tak nějak tuší, že bude na řadě se svou obětí. Proto nakonec raději zůstaneme u té energie.

Moje manželka to hezky popsala. „To je taková ta ČEZká víra, viď?“

Také se mě lidé ptají na příčiny. Prostě bychom rádi slyšeli, že zlo bude potrestáno a dobro odměněno. Za vším by však museli stát duchové, bohové nebo Bůh.

Ve skutečnosti však nikdo nemůže být osvobozený od ducha vaření, aby mohl vařit lepší svíčkovou omáčku. Bůh tak jednoduše nemá prsty ve všem. Musíme si připustit, že za něco si můžeme i my sami a že naše činy mají i důsledky.

Co tehdy Kristus odpověděl svým následovníkům? Nevysvětlil jim duchovní příčinu neštěstí, ale řekl: „Pokud se nezměníte, taky zahynete.“

Zkus tedy vzít život do svých rukou a přestaň čekat, že za tebe Bůh udělá to, co máš za úkol ty sám.

Třeba jen obyčejné polotučné mléko můžete koupit za 9,90 nebo za 14,90. U nás doma se spotřebuje víc než litr mléka denně. Pokud se dožiju 80 let, pak jen tato informace má pro mě hodnotu 72.800 korun. (Tak jsem zvědavej, kdo spočítá, kolik je mi let J)

Otázka dnes tedy zní, jak se dostat ke správné informaci. Platí tedy, že nezáleží tolik na tom, co teď znáš, ale koho znáš. Někdo ti předává správnou informaci. A to ti pomáhá k úspěchu.

Tento princip platí i v duchovním životě. Nezáleží na tom, co znáš o Bohu, nebo co znáš o náboženských knihách. Záleží na tom, jestli znáš někoho, kdo tě s Bohem může smířit.

A tak platí, že v praktickém i duchovním životě záleží na třech věcech. Znáš někoho, kdo ti dá tu správnou informaci? Co pak s tou informací uděláš pro sebe? Pokusíš se tu informaci předat dál?